SALON.cz

Dopad výroby kožichů

Dopad výroby kožešin na životní prostředí

Vyčerpávající odpověď na tuto otázku přináší nový dokument s názvem „Jedovaté kožešiny: Dopady výroby kožešin na životní prostředí a nebezpečí pro lidské zdraví“, který vydala americká organizace The Humane Society of the United States (HSUS) a jehož český překlad dnes zveřejnilo občanské sdružení Svoboda zvířat. Ve zprávě se například uvádí: „…americký průmysl zpracování kožešin z norků produkuje každý rok …

Vyčerpávající odpověď na tuto otázku přináší nový dokument s názvem „Jedovaté kožešiny: Dopady výroby kožešin na životní prostředí a nebezpečí pro lidské zdraví“, který vydala americká organizace The Humane Society of the United States (HSUS) a jehož český překlad dnes zveřejnilo občanské sdružení Svoboda zvířat.

Ve zprávě se například uvádí: „…americký průmysl zpracování kožešin z norků produkuje každý rok téměř 1 000 tun fosforu, a znečišťuje tak životní prostředí. Zvýšené hodnoty dusíku a fosforu jsou považovány za nejčastější formu znečištění vody ve Spojených státech amerických.“

Kromě znečištění vod, je v procesu produkce kožešin znečišťováno také ovzduší (např. oxidem uhelnatým, oxidy dusíku, oxidem siřičitým atp.), což považuje za závažné mimo jiné i Evropská komise. Dalším problémem je obrovská spotřeba energie, která souvisí například s transportem kůží počínaje nebo velmi náročnými požadavky na uskladnění hotových kožešinových výrobků konče. Při úpravách kožešin se využívají kromě dalších tyto karcinogenní látky: formaldehyd a chrom. Kožešinové výrobky jsou jen těžko biologicky rozložitelné.

„Vezmeme-li všechna tato rizika v potaz a přidáme-li k tomu utrpení tzv. kožešinových zvířat, která prožijí své krátké životy v nevyhovujících podmínkách a poté jsou usmrcena elektrickým proudem či udušena ve výfukových plynech, je s podivem, že je tato činnost ještě legální.“ uzavírá Popp.

Kožešina je zdrojem znečištění ve všech stádiích svého životního cyklu:

1) Výkaly zvířat chovaných na farmách se vsakují přímo do země, čímž znečišťují povrchové a spodní vody, kromě toho představují i ohrožení kvality ovzduší – např. liška polární (Alopex lagopus) vyprodukuje za rok stejné množství sloučenin dusíku a fosforu jako jedno prase domácí (Sus scrofa f. domestica).

2) Další rizikový odpad představují zkožkovaná těla zvířat.

3) Chemické ošetření kožešiny (kůže může projít až 50 procesy úprav – např. barvením, při němž se změkčuje a konzervuje) většinou zahrnuje používání látek poškozujících životní prostředí (např. karcinogenního formaldehydu).

4) Kožešinové produkty jsou jako konečný odpad vlivem chemického ošetření těžko biologicky rozložitelné.

5) Velká spotřeba energie při transportu (kvalitnější kožešiny jsou nejprve převáženy do velkých aukčních center, kde se prodávají. Poté jsou transportovány na místo zpracování a teprve v konečné fázi se dostávají k prodejci). Výroba umělé kožešiny spotřebuje zhruba 60x méně energie.

Na světě umírá pro potřeby kožešinového průmyslu každým rokem přes 75 milionů zvířat. Největším producentem i zpracovatelem zůstává Čína, v níž dosud neexistuje zákon na ochranu zvířat. Některé evropské státy, jako například Velká Británie, Rakousko a další, již chov tzv. kožešinových zvířat z etických důvodů zakázaly.


Mohlo by vás zajímat: